|
|
Koncentrace niklu v odpadních vodách a jeho odstraňování za využití umělého mokřadu
KOUKLÍKOVÁ, Etela
Tato bakalářská práce se zabývá odstraňováním niklu z odpadních vod za využití umělého mokřadu. Během roku 2015 byla zkoumána odpadní voda z kořenové čistírny odpadních vod v obci Slavošovice. Koncentrace niklu v odpadní vodě jsem stanovovala metodou atomové absorpční spektrometrie. Vzorky odpadní vody byly odebrány celkem osmkrát ze šesti různých částí umělého mokřadu. Ze získaných výsledků analýzy odpadní vody přitékající do umělého mokřadu jsem zhodnotila míru odstraňování niklu v profilu kořenové čistírny odpadních vod. K analýze byl použit atomový absorpční spektrometr Thermo Scientific iCE 3500. Na použitém atomovém absorpčním spektrometru byla provedena validace analytické metody s následujícími validačními parametry: přesnost (97,64 %), preciznost (3,53 %), citlivost (9 x 10-3 s.l/g), mez detekce (LOD = 0,161 g/l), mez stanovitelnosti (LOQ = 0,537 g/l), lineární dynamický rozsah (0,537 10?g/l)a korelační koeficient (0,9992). Analýzou všech osmi sérií vzorků bylo zjištěno, že naměřené koncentrace niklu v nátokové zóně se oproti přítoku již liší o několik desetin až jednotek ?g/l. Při zhodnocení koncentrace na přítoku a odtoku dochází ke snížení koncentrace o jednotky ?g/l. Ve vegetačním poli kořenové čistírny odpadních vod není odstranění niklu a pokles koncentrace Ni v analyzovaných vzorcích, vzhledem k vnějším vlivům lineární. Ze získaných výsledků mohu zhodnotit, že účinnost odstraňování niklu z odpadní vody, která je přiváděna do kořenové čističky odpadních vod v obci Slavošovice, je efektivní. Přečištěná odtékající voda, která je vedena do blízkého potoka, již obsahuje nižší koncentrace niklu oproti odpadní vodě přitékající. Snižování koncentrace niklu je velice důležité pro výskyt a život vodních živočichů. Toxicita niklu je pro vodní organismy mnohem vyšší než pro člověka.
|
|
|
Stanovení rtuti ve vybraných potravinách
HAVLOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou stanovení rtuti ve vybraných potravinách. Rtuť, hydrargyrum, je těžký kov, který je významným polutantem životního prostředí. Pro srovnání byla stanovována rtuť celkem u 9 běžných potravin. U rýže, hub, ryb, pšeničné mouky, čočky, máku, sóji, sójových kostek a ovesných vloček. Houby byly sbírány ve 4 různých krajích České republiky. Na Vysočině, ve Středočeském, Jihočeském a Libereckém kraji. Pro srovnání byly analyzovány žampiony, Agaricus bisporus, z obchodní sítě. Z ryb byly podrobeny analýze lyofilizované vzorky sumců velkých, Silurus glanis. Ostatní potraviny byly zakoupeny v obchodní síti. Na atomovém absorpčním spektrometru AMA 254 (Altec, Praha, ČR), byla provedena validace analytické metody. S následujícími výsledky: správnost (97 %), přesnost (3,33 %), citlivost (0,00251 l/kg), mez detekce (LOD = 0,31 ?g/l), mez stanovitelnosti (LOQ = 1,04 ?g/l), lineární dynamický rozsah (LDR = 1,04 až 100 ?g/l) a korelační koeficient lineární části kalibrace (0,9979). Měření všech vzorků bylo provedeno na spektrometru AMA 254. Analýzou materiálů bylo zjištěno, že zvýšená koncentrace celkové rtuti se vyskytuje zejména u hub. Nejvyšší naměřená hodnota, 5,7 mg/kg, byla zjištěna u hřibu žlutomasého, Xerocomellus chrysenteron, z Jihočeského kraje. Naměřené koncentrace u lyofilizovaných ryb nebyly nijak závažné, pouze 0,04 mg/kg. U dalších potravin také nebyly zjištěny nadlimitní hodnoty. Ze získaných výsledků plyne, že nejvíce rtuti je v našich podmínkách obsaženo v houbách. Podle světové zdravotnické organizace (WHO) je stanoveno, že nejvyšší přípustná koncentrace pro potraviny činí 0,05 mg/kg hmotnosti rtuti. V houbách se po přepočtení vyskytlo nejvíce 0,57 mg/kg rtuti v sušině. Tyto výsledky jsou tedy nadlimitní.
|
host ::
RSS.